JAK JSME SE S ČERTY PROPLESALI AŽ K LONDÝNU (PART ONE)

Uf… Odpusťte mi to slovo, nebo spíš citoslovce úlevy. Prosinec se už pomalu chýlí ke konci. Prosinec, který doslova praskal ve švech pod náporem událostí a akcí. Teď už nás čekají jen poklidné Vánoce a zasloužený odpočinek. Překvapivě se letos na žádné tabuli, ani během posledního týdne neobjevilo klasické „Vánoce jsou svátky klidu, nezkoušejte naší třídu“. Asi to bude tím, že už i žáci jsou unavení a takříkajíc melou z posledního. Uvidíme, jestli se jim přes vánoční prázdniny podaří dobít baterky, po návratu čtvrtého ledna ze sebe vymáčknou maximum a do pololetí doženou, co se nepovedlo. Vzhledem k tomu, že těch prosincových akcí bylo opravdu habaděj, a tudíž i námětů pro blog, s vaším dovolením se zaměřím pouze na akce stěžejní a nejzajímavější, i když jich pod drobnohledem mé vyleštěné detektivní lupy utkvělo daleko více.

Takže od začátku. Prvního prosince. Prvního prosince se zrovna nic, co by stálo za zmínku, neudálo. Pekelná akce vypukla až v pátek čtvrtého. Nejspíš podle hesla „Čert nikdy nespí“ se škola hned po osmé ranní začala hemžit čerty. K vidění byli i andělé, a někteří šťastlivci dokonce zahlédli i Mikuláše! Dokonce dva Mikuláše! Abyste rozuměli, vidět se po chodbě potulovat jednoho Mikuláše není celoročně na naší škole nic vzácného nebo snad zvláštního. Už jsme si zvykli. Tentokrát byl ale zarážející počet Mikulášů. Na anděly a čerty nehledě. Ti trochu zvláštní byli.

KáBéčka se vedení této každoroční akce zhostila tak dobře, že se nesmazatelně zapsala do historie školy, nebo spíš hysterie. Přesně ta totiž naplno propukla v jednotlivých třídách, na chodbách, v kabinetech, před školou i na sále. Mikuláš a andělé štědře obdarovávali recitující, zpívající či tančící spolužáky, zatímco čerti nemilosrdně po všech a všem čmárali rudou rtěnkou a nadělovali uhlí těm neukázněným. Rolí se zhostili tak dobře, že ještě teď je občas potřeba zahrát si na horníky a odněkud vyšťourat zatoulaný uhlík.

Ještě týž den se potom uskutečnila celosvětově proslulá show v hollywoodském stylu – udílení Oskarů za nejlepší krátký film. Nominovaných bylo hned několik, favoritem se však od začátku zdál poslední krátkometrážní snímek nesoucí název „Někdo to rád studené“, který svou nominaci na konci večera proměnil ve vítězství. I ostatní snímky však stály za zhlédnutí. Jednalo se o akční film „Rychle a zděsile“, sladkobolnou komedii „Sex na vesnici“, psychologické drama „Pravá bruneta“ a hororový snímek „Lidi“. Všichni zúčastnění hosté i protagonisté hlavních i vedlejších filmových rolí si náležitě užili i doprovodnou zábavu – maturitní ples ÉBéček. Tedy alespoň doufám, že si ho všichni užili, protože za sebe mohu říct, že byl skvělý. Samozřejmě, že těsně před plesem se vyskytlo pár problémů a muselo se vyřešit několik životně důležitých otázek, jako například co na sebe, co s vlasy, co s pupínky, které se jako naschvál na obličeji vysemenily v posledním týdnu, jaký make-up bude nejvhodnější a jestli na náhradní boty s o dost nižšími podpatky bude lepší igelitka nebo o něco důstojnější látková taška. Stylovou síťovku bohužel nevlastním. Na závěr se ještě musela překonat rozladěnost z toho, o kolik to mají muži jednodušší, protože věřím, že po svých oblecích se začali shánět maximálně dvě hodiny předem, a pupínky nemaje neřešili nejspíš ani make-up. Přes tohle všechno byl výsledek oslňující. Všechny dámy vypadaly ve svých róbách úchvatně a pánové jim zdatně sekundovali. … TO BE CONTINUED

Váš Moorelock Jones

Bakaláři
Obědy
Pod povrchem
Časopis Žižkovi Voči Dreamspark
Email
Facebook
Youtube
Bakaláři Obědy Pod povrchem Časopis Žižkovi Voči Dreamspark Email Facebook Youtube