Jak jsme se měli minulý měsíc aned když učitelé nejen učí…

Vážení a milí rodiče,

uplynulý měsíc byl pro nás učitele velmi hektický. Výčet akcí, které se konaly a kterých se SŠIPS účastnila je dlouhý, a tak jsem moc ráda, že je toto náročné období alespoň na chvilku za námi a já Vám teď mohu již v klidu povyprávět o tom, co se událo.

Naposledy jsme se tu setkali, když jsem Vás zvala na Orientační běh do Stromovky. Ten se podle plánu uskutečnil 22. září za účasti zhruba 70 dětí. Akce to byla úspěšná, všichni se celkem bavili, a někteří i běhali. I počasí se přestalo kabonit a vykouzlilo tak úsměvy i na tvářích těch dětí, které skučely zimou a hlady. Výherci všech tří kategorií si odnesli zajímavé logické hry a až na malou nevolnost si nikdo neodnesl žádné zranění. Budeme se tak těšit na příští, doufejme ještě úspěšnější, ročník Orientačního běhu OB.

Poté, co jsme si oddechli, že jsme všichni zdárně doběhli, nás zastihl další úkol, jež se každoročně s železnou pravidelností opakuje, ale z důvodu aktuálnosti není možné se mu naplno věnovat dříve než pár týdnů před termínem. O čem je řeč? Kupodivu o tak šikovně vypadající věci, jakou je školní brožura. Přišla za námi do kabinetu a řekla, že tak, jak vypadá letos, nikam nejde. No a hádejte se s ženskou. Tak jsme jí vzali ke kadeřníkovi, koupili jí nový kabát, vylepšili její vizáž a udělali nádherné fotky, aby měla co na památku. Zároveň jsme jí dnem i nocí dávali nové a jasnější informace, aby rozvinula své prezentační dovednosti a věděla, jak potěšit své čtenáře. Velkou pomocí nám byli i vybraní žáci naší školy, kteří doslova propůjčili svá těla a pomohli tak naší brožurce k dokonalosti. Výsledek nás všechny velmi potěšil, a když se brožurka vyloupla ze své skořápky i v tištěné podobě, byli jsme doslova dojati a oddychli si, že jsme se s tímto nelehkým úkolem tak bravurně vypořádali. Pokud byste se i Vy chtěli potěšit, neváhejte a přijďte nás navštívit každou středu od 15. 10. 2014 vždy od 14:30 do 17:00 hod. na Dny otevřených dveří SŠIPS.

S novou brožurkou po boku jsme na začátku října vyrazili nabiti nadšením a energií na veletrh Vzdělání a řemeslo, který se každoročně koná na českobudějovickém výstavišti. V tom samém termínu jsme také uspořádali výchovně-vzdělávací exkurzi do Osvětimi a Krakova. Neumíte si představit, jak to vypadalo u nás na chodbě před nástěnkou, kam byl vyvěšen seznam, na který se měli zapsat zájemci o účast na obou akcích. Desetiminutová přestávka byla málo. Rozjívený dav žáků vyběhl ze tříd a sháněl propisky, tužky a prakticky cokoli, čím se dá psát, aby se mohl upsat na jednu nebo druhou akci a vyhnout se tak alespoň na pár dní klasické výuce. Vzhledem k tomu, že počet účastníků na každé akci byl omezen, ti, co se na seznam již nevešli, nemohli skrýt své zklamání. To jim ale nevydrželo dlouho, protože přání dítěte a názor rodiče či učitele nemusí vždy být ve shodě, a tak se nakonec z více než 80 přihlášených přirozeným způsobem vyselektovalo kolem 40 žáků, kteří jeli na výlet a 16 žáků, kteří byli vybráni jako dostatečně způsobilí, aby prezentovali školu na veletrhu.

Exkurze se velmi vydařila, školáci se vrátili všichni a bez úhony a učitelé to odnesli jen vyřvanými hlasivkami a lehkou chřipkou. Vzdělání a řemeslo dopadlo také nad očekávání dobře. Návštěvníci si vyzkoušeli střelbu na terč a kochali se maketami zbraní, které jsme prezentovali v rámci Bezpečnostně-právního oboru. Neméně oblíbená byla i skutečná policejní pouta, která jsme měli k dispozici. Naši žáci, ti nejlepší z nejlepších, kteří byli pečlivě vybráni, aby nám pomáhali, s velkým nasazením a s jiskrou v očích poutali každého, kdo se nechal. Ajťáci se vyžívali v ovládání robotů – kobry a pavouka, které sestavili v hodinách robotiky a s neskrývanou radostí s nimi útočili na kolemjdoucí. 3D tiskárna tiskla jako o život píšťalky a 3D scanner pohlcoval vše, na co se jen podíval. Našim bystrým žákům a neméně vynalézavým učitelům se povedlo zaujmout stovky účastníků, už teď se těšíme, až se s nimi znovu setkáme na Dnech otevřených dveří.

Když jsme úspěšně vyhráli bitvu o výstaviště, rozehráli jsme bitvu o klid ve třídách. Jako každý rok i letos se v průběhu října po skončení období adaptace a s nástupem každodenního učení promění hodné, učenlivé a zvídavé děti v divoké šelmy. A protože se my, učitelé, více než kdo jiný, řídíme zákony přírody, nechceme ustoupit od svého cíle něco je naučit. V kabinetech tedy vymýšlíme stále zajímavější náplně hodin, abychom ty malé šelmičky alespoň na chvíli zaujali a odlákali jejich pozornost od nás samých k probírané látce. Tak jako tak se ani my, ani naši žáci při hodinách rozhodně nenudíme. Zároveň se jako zodpovědní dospělí jedinci snažíme, aby se naši žáci naučily spolupráci a byly socializované. To se nám obratem vrací například ve chvíli, kdy přijdeme do hodiny s tím, že budeme psát předem ohlášenou písemku, a celá třída nám svorně oznámí, že to rozhodně ne, že to až příští hodinu. Spolupracovat tedy umí báječně, i když se to občas obrací proti nám. Nakonec jsme na ně tedy hrdí a víme, že děláme svou práci dobře a že se naše nasazení rozhodně vyplácí.

Na závěr Vám položím otázku, na kterou jsem díky své práci našla odpověď. Víte, jak se podle mobilu pozná, že člověk není nejmladší? Tak na to Vám odpovím příště. Přeji Vám všem hodně sil a co nejméně starostí s Vašimi potomky.

 Dita Schönbeková

Bakaláři
Obědy
Pod povrchem
Časopis Žižkovi Voči Dreamspark
Email
Facebook
Youtube
Bakaláři Obědy Pod povrchem Časopis Žižkovi Voči Dreamspark Email Facebook Youtube