ADAPTAČNÍ KURZ IT

JAK SE NÁM TAM LÍBILO? TO NÁM POVÍ HNED DVA ÚČASTNÍCI 🙂

Dostala jsem za úkol popsat, jak jsme prožili tři dny na adaptačním kurzu „ajťáků“ na Zadově. Upřímně řečeno, dlouho jsem nevěděla, jak začít.

Den před odjezdem na kurz se totiž ve mně mísily pocity strachu, radosti a zvědavosti zároveň. Těch obav bylo asi nejvíce, neboť jsem netušila, co mám očekávat od nového kolektivu. Bála jsem se, že se novým spolužákům nebudu umět přizpůsobit. Ted‘ už vím, že jsem ve třídě, kde jsou fajn lidi, a rozumíme si.

Aktivity, které nám kurz poskytl, byly zajímavé. Jen počasí nám moc nepřálo. Na dlouho bude mým nejsilnějším zážitkem poslední noc a náš slib, který jsme uprostřed této noci museli všichni složit. Musím přiznat, že atmosféra v tu chvíli houstla. Zrychlil se mi dech. Bylo slyšet, jak mi buší srdce. V tom začala hrát hudba. Bylo to úžasné!

Určitě bych se měla zmínit i o jídelníčku, který pro nás na chatě Cihelny připravili. Slova díků patří kuchařkám, dokonce se postaraly i o mou vegetariánskou stravu. Cítila jsem se trapně, když mi došlo, kolik jsem jim přidělala práce i starostí. Moc děkuji, jídlo bylo dobré.

Jsem ráda, že jsem měla na kurzu možnost poznat se s novými spolužáky. Za pohodovou atmosféru děkuji i všem učitelům, kteří se starali, abychom se měli všichni fajn.

Olinka Litiuc, 1.JI

 

V pondělí 1.9.2014 jsme v 7:50 vyrazili z Českých Budějovic autobusem směr Zadov, chata Cihelny.

Cesta autobusem byla divná. Protože jsme se moc neznali, tak jsme většinou všichni mlčeli. po příjezdu na Zadov jsme se ubytovali na pokojích opět s neznámými lidmi. Před obědem jsme se sešli ve společenské místnosti, kde jsme měli s učiteli poradu.

I když bylo po celou dobu pobytu špatné počasí, chodili jsme docela často ven, třeba běhat, nebo na procházky a druhý den jsme měli turnaj ve fotbale. Ve společenské místnosti jsme hráli piškvorky (které mě až tak nebavily), „riskuj“ nebo chemické značky (to nebylo až tak špatné). Nejlépe bylo vždy večer na pokoji, poker, karty atd.

Pomalu jsme se začali všichni seznamovat. Vtipné bylo, že po večerce na našem pokoji bylo snad 10 lidí. Učitelé je hledali na pokojích, ale tam nebyli. Když k nám přišla paní učitelka (jak se později ukázalo naše současná třídní), všichni se schovali za dveře, a Tonda dokonce do skříně. My jsme zhasli. Paní učitelka nám řekla, ať spíme, a těch osob za dveřmi si nevšimla. Bohužel za pár minut po ní přišel pan učitel Čížek. Ten měl snad oči všude, a tak jsme dostali pokárání.

V úterý jsme byli rozděleni do 7 týmů, které spolu soupeřily v různých soutěžích. Byl jsem přiřazen do týmu Black Team pod vedením Tomáše Jelínka. Skončili jsme na posledním místě.

Poslední den už byl únavný kvůli počasí, asi jsme byli všichni rádi, že se po obědě jelo domů.

                                                                                                      Šesták 1.JI

 

Bakaláři
Obědy
Pod povrchem
Časopis Žižkovi Voči Dreamspark
Email
Facebook
Youtube
Bakaláři Obědy Pod povrchem Časopis Žižkovi Voči Dreamspark Email Facebook Youtube