Adaptační kurz Lipno 2011

Dne 1.9. 2011 jsme se jako obor “ Bezpečnostně právní činnosti“ s panem učitelem  Cikánem, Kubou a pár třeťáky sešli na českobudějovickém vlakovém nádraží. V 8  hodin jsme vyrazili vlakem směr Lipno nad Vltavou a jeli s jedním přestupem. Pěšky jsme poté museli šlapat asi 2 km do kopce, při čemž si někteří stěžovali, že už nemůžou. Měli ale velkou smůlu. Už jsme se pomalu, ale jistě blížili k “ Chatě Lanovce “, kde jsme se měli ubytovat. Dorazili jsme na místo a vidíme jak nás pan učitel Cikán vesele vítá z okna s paní zdravotnicí. Rozdal nám klíče od pokojů, my se rozdělili na skupiny a on nám zase vesele oznámil, že až si vybalíme, budeme mít hned první rozcvičku! Byla to docela nečekaná zpráva, protože jsme měli asi 2 hodiny do oběda.

Rozcvička vypadala následovně: v přesném čase sraz před chatou = pozdní příchod běhání navíc či něco jiného, výběh poklusem do mírného kopečku k rybníčku a rozcvička. Nejvíce nás pan učitel dostal tím, když nám řekl, že si máme sednout do mokré trávy a se slovy prohlásil “ Kdybyste byli chytří jako já, vzali byste si podprdelník s sebou ! :-). Víc to neřešil a jelo se dál. Mírným poklusem jsme běželi dolů. Převlékli jsme se a sešli ve společenské místnosti ( jídelně ). Následovala

hra, která byla celkem zábavná. Všichni jsme se u ní nasmáli a seznámili mezi sebou. Už nám zbývalo několik minut do oběda. K obědu jsme měli UO s těstovinami ( univerzální omáčka ). Moc nám nechutnala, ale jíst se dala.

Po obědě jsme měli hodinu volna a následovalo sportovní odpoledne. Za celé ty tři dny jsme plnili body do hry  “ Bludiště “. První úkol byl, že jsme se měli rozdělit do skupin. Rozděleni jsme začali hrát basket ( dalo by se říct, že basket.. 😀 ) a to všichni proti všem. Některé skupiny si nahrály pár bodů a některé to projely na plné čáře. Po basketu jsme šli pro změnu hrát volleyball. Do toho se nám moc nechtělo, protože nás to  polovina lidí neuměla. Myslím si, že hra nebyla ani nějak moc špatná. Vraceli jsme se zpět a sešli zase ve spol. místnosti. Čekal nás menší kvíz a po kvízu jsme si vymysleli válečné pokřiky a jména skupin. Večer se blížil, my dostali večeři a jelikož jsme byli všichni unaveni rozešli jsme se na pokoje.

Druhý den, proběhla zase ranní rozcvička, snídaně ( švédské stoly a nic nemělo nad čerstvý rohlík ). Po snídani jsme byli celé dopoledne venku a hráli rugby, fotball, běh na čas. Zase jsme šli na oběd a tentokrát nás čekal guláš, proti kterému jsme skoro všichni protestovali, ale bylo nám to houby platné. Po obědě nám dali na výběr jestli chce jít do bazénu, bobovou dráhu nebo turistický výšlap. Pro ten byl jen jenom jeden blázen. :-). Většina šla na bobovou dráhu. Tu jsme si velice všichni užili

ačkoliv s pár úrazy, které pěkně bolely. Nejradši bychom jezdili až do večera. Po bobové dráze jsme

si šli opakovaně zahrát volleyball. Na to jak jsme hráli se přišla podívat i paní učitelka Klimešová, která si s jednou skupinkou také zahrála. Po dlouhé době se k nám konečně vrátili ti, co byli v bazénu. Bohužel se moc dlouho nezdrželi. Po hře se pár šílenců rozhodlo že skočí do Lipna a tak se taky stalo. Za takovou odvahu dal pan učitel každému týmu jeden bod. Po návratu do chaty nás čekaly další hry jako posouvání pingpongového míčku a tenisového míčku, pantomima filmu nebo popis věci. Bylo to zajímavá podívaná a zajímavý poslech popisu věcí. Večer nám paní zdravotnice vyprávěla o tom, jak máme pomoct člověku, který potřebuje první pomoc. Bylo to velmi poučné. Po informacích první pomoci se většina lidí rozešla na pokoje, ale kdo chtěl, koukal se dole s vedením kurzu na Madagaskar.

Konečný den jsme si naposled po Lipně zaběhali a shromáždili se na menším parkovišti. Zahráli si poslední hru s plastovými láhvemi. Po hře se na nás přijel podávat pan ředitel Pána a dal správné vysvětlení jak třídit PET lahve a jak je správně zmačkávat. Protože když je správně zmačkáme ušetříme tím víc místa. Po výkladu jsme si sbalili věci a šli na oběd. Poslední oběd byl asi nejlepší (špagety). Když jsme se všichni najedli, opustili jsme obytné místo a šli dolů ke vlaku, protože nás ještě čekala prohlídka vodní elektrárny Lipno. Pro některé to nebylo dobré, protože byla změna tlaku a docela úzké uličky.  I přesto si myslím, že se adaptační kurz všem líbil a doufám, že pojedeme příští rok zas.

Sandra Kozlová

1.BB

Bakaláři
Obědy
Pod povrchem
Časopis Žižkovi Voči Dreamspark
Email
Facebook
Youtube
Bakaláři Obědy Pod povrchem Časopis Žižkovi Voči Dreamspark Email Facebook Youtube